1. semestr na VUT FIT

Shrnutí prvního semestru na VUT FIT v Brně. Ani ne tak popis co se zde probírá, jako spíš moje zážitky a postřehy. Jeden důležitý postřeh v závěru!

Bohužel tento příspěvek píši až rok po dokončení prvního semestru, a  již si nepamatuji některé úplné detaily. Pro detailnější pohled na tento semestr psaný hned po jeho skončení se podívejte třeba na stránky spolužáka.
Ode mne aspoň to co si pamatuji a body/známky pro představu. Nebudu zde popisovat, co se v jednotlivých předmětech bere. To se dozvíte všude možně, budu zde popisovat svoje pocity a zajímavosti z našeho ročníku.

IAS – Asemblery

Přednášky bohužel nic extra záživného nejsou. Poslouchat, jak funguje jedna instrukce za druhou ve čtvrtek v 7 ráno opravdu nebylo nic moc. Byl jsem na několika přednáškách, ale nic moc jsem si z nich neodnesl, takže už se mi pak vstávat nechtělo. Mnohem více jsem se naučil na cvičení, kde si člověk těch pár instrukcí vyzkoušel.

První půlka předmětu pro mne byla víceméně jednoduchá, neboť jsem před půlsemestrálkou pochopil „princip“ a způsob zápisu instrukcí v asembleru (vyžaduje to trošku jiný přístup než klasické programování v C apod.) za což mi byla odměnou moje dosud jediná 100% půlsemestrálka za 20 bodů a také body na cvičení se získávaly snadněji, když člověk tušil, co dělají aspoň ty základní instrukce. Potom i vyhledávání zbytku právě probrané látky bylo jednodušší, než když někteří spolužáci museli zkoušet metodou pokus-omyl celý program.

I na zkoušku se mi poté učilo celkem dobře, když jsem zjistil, že chápu princip a jenom se bylo potřeba naučit cca 3xA4 instrukcí co která dělá. Na zkoušce jsem si na většinu z nich v pohodě vzpomněl, ovšem 1 příklad snad za 35 bodů byl celkem překvapení. V dřívějších letech byl podobný příklad, ale rozdělený do dvou otázek, takže člověk si krokoval každý zvlášť. My to měli v jednom, takže nebylo vůbec těžké se ztratit. První polovina šla v pohodě, ale část s vzdáleným instrukcí jsem se moc neučil a tak jsem tam něco napsal, ale věděl sem, že to kompletně dobře být  nemůže.
Na tento příklad jsem se jako zatím na jedinou konzultaci šel podívat i po zkoušce a byl hodnocen opravdu zajímavě. Postupně u každé „těžké“ instrukce, kterou jsem použil dobře, byla malá 1 jako bod za správně. celkem jich tam bylo tak deset a pod tímto příkladem v kolečku velkým 20b. Podle mne tedy jedničky byly jenom na okrasu a počet bodů byl „od oka“ podle toho jak se opravujícímu zdálo, že daný kód má hlavu a patu. Osobně jsem čekal bodů o něco více, ale hádat se nemělo cenu, když bych stejně nebyl ani na konzultaci kód napsat správněji.

Slušná pomsta byla, když se na zkoušce vyskytla otázka na FitKit. Nikdy dříve tam nebyla a tak se to myslím nikdo neučil. Nevím, jestli to byla pomsta za nízkou návštěvnost přednášek, ale na druhou stranu, byla to otázka jenom za 5 bodů. Takže ti co si pak stěžovali, jako kdyby to byl největší podraz na celým studiu, a že kvůli tomu neudělali předmět, mi přišli spíše směšně. Osobně jsem hned při rozdávání zadání zaslechl z davu přes půl třídy něco o číslech registrů, tak jsem to tam zkusil napsat a vyneslo mi to aspoň půl bodu 😀 Podvádět se nemá, ale když to bylo slyšet přes celou D105…

Body: Půlsemestrálka : 20/20
Cvičení: 16/20
Zkouška: 40/60 (minimum 25)
———————–
Celkem: 76 C 

IDA – Diskrétní matematika

Pro většinu studentů naprostá španělská vesnice. Bohužel dodnes bych asi nedal dohromady jedinou srozumitelnou definice a budu se s tím ještě docela prát při učení na státnice.

Půlsemestrálku jsem bohužel dost podcenil a tak sem se na ni učil pouhý jeden večer před ní. Poprvé (a naposledy!) jsem se učil opravdu non-stop až do rána. vypil jsem 4l coca-coly a ráno když jsem v 8 odjížděl z domu do Brna tak jsem se třepal jak zdrogovaný, neboť jsem na takovou dávku kofeinu nebyl vůbec zvyklý. Že jsem si z posledních 5 hodin učení nezapamatoval, snad nic asi říkat nemusím. Povolený tahák se hodil jenom velmi málo a u většiny příkladů jsem pořádně ani netušil, co se po mě chce. Dnes už si ani nepamatuji kde jsem vyhrabal 8 bodů z 15.

Největší záchranou tohoto předmětu je jeho garant. Doc. Kovár si je naštěstí vědom obtížnosti a „pochopitelnosti“ svého předmětu a tak se snaží nestát studentům ještě více v cestě, za což mu patří velké díky. Určitě by nebyl problém na tomto předmětu hned první semestr vyházet velkou část studentů. Měl jsem ho i na cvičení, ze kterých jsem si alespoň odnesl několik vyřešených domácích úkolů, které stačilo v hodině navrhnout, a za chvíli byly vyřešené na tabuli. Odevzdávali se na až na konci semestru a s hodnocením jeden příklad za bod se moc vymýšlet nedalo, takže kdo něco odevzdal, většinou dostal všechny bodu. U ostatních cvičících to bylo jinak a většinou se muselo odevzdávat postupně.

Na zkoušce jsem „řešil“ a ani sem pořádně nevěděl, co to píšu. Hodnocení opět hodně mírné takže předmět udělají všichni, kdo mají  nějakou snahu.

Body: Půlsemestrálka : 8/15
PC cvičení: 10/10
Úkoly: 15/15
Zkouška: 38/60
———————–
Celkem: 71 C

ITO – Teorie obvodů

Předmět zajímavý hlavně kvůli svému garantovi, jehož historky jsou již pomalu legendární.

Já bohužel elektro a HW moc nemusím, takže to pro mne bylo pouze nutné zlo, které jsem pouze přežíval. Naštěstí se mi hodně povedla půlsemestrálka za 16 bodů z 20 a vánoční projekt za plný počet bodů nebyl problém udělat. Dost mě tak štvalo minimum na zkoušce, kdy jsem kvůli němu musel získat místo původně potřebných 19b minimálně 32.

Dříve víceméně „datelná“ zkouška, ale všechny překvapila. Snad žádný příklad se moc nepodobal těm z dřívějších let a většinu studentů tak překvapil. U mě asi zasáhla vyšší moc, a přestože například počítání diferenciálních rovnic jsem úplně vzdal (na zkoušce byly nakonec pouze za cca 5 bodů, takže jsem v té době udělal dobře) tak se mi muselo povést napsat dobře snad všechno, co jsem v písemce uvedl a dostal jsem 39 bodů z 65. V dřívějších letech by to bylo velmi průměrný výsledek, ale vzhledem ke změněnému zadání to byla asi 50. nejlepší písemka v ročníku! Celková úspěšnost prvního termínu byla pouhých 20%! Naštěstí se poté docent Kunovský zachoval velmi přátelsky a před dalšími termíny se nechal pozvat na demonstrační cvičení, kde se studenty příklady ze zkoušky vyřešil a díky podobnému zadání dalšího termínu se úspěšnost velmi zvedla a naopak uspěly téměř všichni kteří se nějak připravovali podle řádného termínu.

Zpětně mě asi i mrzí, že jsem řádný termín „nějak prolezl“. Z předmětu jsem si tak totiž odnesl mnohem míň, než kdyby mě opakování donutilo se více připravit a naučit. Asi není náhoda, že mi body vyšli přesně na 70, za což panu docentovi děkuji, ale myslím, že kdybych psal opravný termín tak by to dopadlo ještě lépe, neboť většina studentů si na něm nabrala dost bodů na A nebo B a moje Cčko již nevypadalo nijak výjimečně 😀 Ale stále se můžu chlubit, že jsem ho získal napoprvé…

Body: Půlsemestrálka : 16/20
Projekt: 15/15
Zkouška: 39/65 (minimum 32)
———————–
Celkem: 70 C

IUS – Úvod do softwarového inženýrství

Předmět, který většina studentů ocení až mnohem později, než v prvním semestru. Na druhou stranu aspoň dobře profiltruje studenty, kteří se neumí/nechtějí nic drtit nazpaměť, hned ze začátku.

Neříkám, že to bylo lehké, ale naučit se to dalo. Hromada definic zpaměti, ale i na to si člověk musí zvyknout.
Dost mi pomohly zkušenosti ze střední školy z tvorby databází, takže tvorba ER diagramu pro mne nebyla jak na zkoušce, tak v projektu žádný větší problém. Na zkoušce se sice objevil malý chyták, když v zadání byla věta „každá provozovna má své unikátní jméno“ a většina lidí ve spěchu (na zkoušce není nikdy moc času na dlouhé přemýšlení) automaticky tvořila  Primární klíč. Z hodnocení jsme pak zjistili, že ono jméno bylo unikátní pouze v rámci jedné firmy, ale ne v rámci DB takže Primárním klíčem mělo být ID. Ale jelikož to byla moje snad jediná chyba tak jsem si na body z ER-ka stěžovat nemohl. Teoretické otázky jsem většinou nějak napsal a body odpovídaly zhruba tomu, co jsem očekával.

Body: E-learning: 5 / 5
Dokumentace z IZP: 9 / 10
Projekt 3 – Model informačního systému: 18,5 / 20
Zkouška: 39 (22 teorie, 17 z 19 ER) / 65 (minimum 30)
———————–
Celkem: 71,5 C

IZP – Základy programování

Programátorský vrchol prvního ročníku.
4 projekty, které by mi dnes sice nezabraly více jak dvě odpoledne, ale tehdy mi každý z nich zabral minimálně týden práce. První jsem psa stylem, že jsem měl neustále otevřenou vedle sebe doporučenou knížku od p. Herouta a studoval, jak se která konstrukce správně zapisuje. Při druhém projektu jsem ji již nepotřeboval a využil jsem ji jednou pro napsání struktury (tu jsem v prvním projektu nepotřeboval). Dříve jsem programoval ve Visual Basicu, takže pojmy jako proměnná atd. mi nedělali žádné problémy, ale myslím, že není takový problém zvládnout programování i „od základu“ pokud tomu člověk věnuje dostatek času (a má buňky na toto myšlení, což je ale základ na této škole).

V některém z příštích článků možná zveřejním svoje zdrojové kódy.

Zajímavý byl snad jenom můj boj o jeden prémiový bod hned z prvního projektu. Napsal jsem rozšíření, které fungovalo, ale bod jsem za něho nedostal neboť asistent Rozman trval na svém, že musím mít nejdříve plný počet  ze základu, aby mohl hodnotit rozšíření. Já argumentoval, že základní program mi také prošel testy v pořádku, ale bod mi byl stržen za drobnosti v kódu (použití nekonečného cyklu, odsazování..) . Po mailu jsme to řešili celkem dlouho, ale nakonec jsem si bod vyhádal, byť se slovy „Já vám ho tedy dám, ale furt si myslím že na něho nemáte nárok“ :)
Poslední projekt jsem dopisoval jenom z nutnosti, že jsem byl srab odevzdat něco jenom za bod, ale už jsem neměl sílu po více než měsíci projektování něco dělat. Nakonec jsem část rozchodil a 5 bodů z 8 odpovídalo mému nasazení.

Půlsemestrálka byla plná chytáků a dost mě dostaly otázky u chybně napsaného kódu (nebylo těžké poznat kde je chyba, ani ji opravit), ale otázka zněla „Jak se program bude chovat“ a z možností, že bude vypisovat blbosti, spadne za běhu, skončí chybou při překladu nebo skončí chybou při kompilaci, jsem nebyl schopen tipnout správnou možnost (za špatnou se odečítalo).

Zkouška již byla celkem v pohodě pro toho kdo psal projekty a tedy už uměl něco v C. Pár teoretických otázek tuším taky nebyly žádné velké podpásovky.

Body: Projekt 1: 4 / 5 (+1 prémiový)
Projekt 2: 9,5 / 10
Projekt 3: 7,5 / 10
Projekt 4: 5 / 8
Půlsemestrálka: 7 / 12
Zkouška: 42 / 55 (minimum 30)
———————–
Celkem: 76 C

IFS – Fyzikální seminář

Tento předmět jsem si zapsal jenom kvůli 2 kreditům zadarmo. Dávají se jenom za účast na přednáškách. Bohužel se mi po dalších registracích kryly povinné cvičení z IAS s těmito přednáškami, a tak jsem se prostě rozhodl sem nechodit s tím, že nedostanu 2 kredity a nic se nestane. Tehdy jsem bohužel nevěděl nic moc o řádech na FITu a nedošlo mi, že si tímto úmyslným failnutím volitelného předmětu zablokuji kreditový strop pro další semestr.

Pokud nesplníte volitelný předmět, tak pro další období vám zůstane základní kreditový strop 65!!!

Mě to bohužel postihlo dost zásadně, neboť strop se zvyšoval na 70 za splnění všech povinných předmětů (tady je povolen dokonce jeden FAIL), a vzhledem ke známkám C-C-C-C-C a průměru 2,0 bych tedy měl strop zvýšen dokonce až na 75. Takhle mi zůstal jenom ten základní, do kterého se mi vlezla jenom angličtina BAN a pro další semestr jsem tak zůstal bez volitelného předmětu, které si tedy budu muset postupně dát až spolu s bakalářkou v 6. semestru. Co se dá dělat…teď už bych byl chytřejší.


Mohlo by vás také zaujmout: