2. semestr na VUT FIT

Shrnutí druhého semestru na VUT FIT. Nepříliš záživný semestr, kde bylo dost elektra, HW, matiky a fyziky. Jediným zajímavým předmětem byl IOS. Výhodou bylo také to, že byly pouze dva projekty za celý semestr.

Tento článek píši zpětně, zhruba půl roku po skončení druhého semestru, tak tady neočekávejte přílišné detaily nebo to, že bych zde rozepisoval, co se v daném předmětu učí. Spíš osobní poznámky, zážitky, názory. Podobný článek psaný, ale hned po skončení tohoto semestru najdete mj. na stránkách spolužáka.

IFY – Fyzika

Probírá se zde téměř stejná látka jako na střední škole s tím rozdílem, že tam se počítala například průměrná rychlost a vysokoškolská fyzika počítá tu okamžitou. Tedy samé rovnice s integrály, derivacemi atd. Nijak zvlášť mě tato látka nezaujala a bral sem tento předmět jako nut/dné „zlo“ kterým jsem potřeboval jenom nějak projít.

Na cvičení jsem naštěstí chytil Palai-Dany s nímž byly cvika naprosto v pohodě. Na začátku nám danou látku vysvětlil, takže jsem i trošku věděl, co to vlastně měřím. Po prvním, pečlivě vypracovaném protokolu, jsem zjistil, že není potřeba si s tím tak moc hrát. Poslední protokoly jsem pravidelně tisknul na PPV asi 3 minuty před zahájením cvičení, takže klasické dodělávání na poslední chvíli a problém jsem nikdy neměl. Myslím, že většina studentů u tohoto cvičícího získala plný počet 20 bodů.

Půlsemestrálka je již několik let velmi podobná. 20 testových otázek a hlavně se píše až ke konci semestru, takže se neplete do doby, kdy se člověk chce učit na zbytek předmětů. Další nespornou výhodou je, že když se člověk testové otázky naučí cca 3 týdny před zkouškou, tak potom i to učení na zkoušku (taky tam je několik testových otázek) jde líp, než kdyby člověk vzpomínal, co se to vlastně učil v půlce semestru, tedy téměř dva měsíce zpátky.

Také i díky tomu, že jsem měl otázky ještě víceméně v paměti a hlavně, že se na zkoušce většina příkladů opakuje tak jsem učení na zkoušku nedal skoro žádný čas a málem se mi to brutálním způsobem vymstilo. Učil jsem se jenom zhruba tři hodiny s tím, že si testy musím pamatovat z půlsemestrálky a čas jsem tak věnoval jenom opakujícím se příkladům. V 9 večer před zkouškou jsem se nechal ukecat od kámošů a šel do kina na „Rychlí a zběsilí“. Když jsem se vrátil kolem 12 již jsem neměl moc náladu na to se učit. Prošel jsem tedy znovu ty staré příklady a lehce si je „poznamenal“ pro případ, že bych zítra zapomněl :)
Na zkoušce byly, kromě testových otázek (dost podobných těm z půlsemestrálky), také tři příklady na vypočítání. Bylo potřeba vypočítat alespoň jeden z nich jako minimum. Bohužel dva z těch příkladů jsem viděl poprvé v životě a tak maximálně jsem k nim dopsal nějaké vzorce, ale jak to spočítat jsem netušil. Třetí příklad mi byl povědomý. Byl to jeden z těch, co se každoročně opakují. Ke své hrůze jsem zjistil, že na své učební pomůcce mám hromadu jiných, ale rovna tento ne. Naštěstí mě v poslední chvíli zachránil soused, který tam tento příklad naštěstí měl a tak jsem s malou pomocí vyřešil aspoň tento příklad. O výsledek jsem se bál asi nejvíc z celého dosavadního studia. Vůbec jsem nevěřil, že by to mohlo vyjít. Na jistotě mi nepřidali ani spolužáci, kteří se připravili lépe (čti „nějak“) a ujišťovali mě, že to byla docela lehká a očekávatelná písemka. A já věděl, že měli pravdu a za svůj výsledek si můžu jenom já sám.

Nakonec přišel výsledek a já se mohl radovat. Minimum jsem nakonec splnil snad o jeden bod, ale měl jsem to. Byt svým dosud nejhorším výsledkem tohoto studia.

Tento předmět není vůbec oblíbený mezi informatiky, projít se jím musí a s drobnou přípravou to není problém. Ale aspoň nějaká ta příprava tam potřeba je, nepodceňte to tak velkým způsobem jako já.

Body: Půlsemestrálka: 14 / 20
Cvičení: 20 / 20
Zkouška: 21 / 60
——————————-
Celkem: 55 E

IMA – Matematická analýza

Integrály, derivace, grafy…víceméně klasická středoškolská matematika. Ovšem počítaná na složitějších příkladech. Velmi se zde hodili starší sešity ze střední neboť, zde je vysvětlení vzorců spíše povrchní, s tím že kdo to neumí tak se to musí doučit sám.  Většinu času se počítaly příklady a na cvičení bylo několik týmových úkolů, které jsme řešili někdy i za pomoci kamarádů z matfyzu…fakt jsme jinak nevěděli 😀 Potom se každý z nás naučil příklad alespoň trošku vysvětlit, kdyby ho musel obhajovat a šlo se. Naštěstí naše cvičící paní Krupková nelosuje jednoho z týmu, který by to musel obhájit u tabule, jak je to u některých jiných cvičících, takže to nebyla taková hrůza.

Seděli jsme všichni u jednoho stolu, docentka přišla, pročetla odevzdané příklady a ptala se na pár věcí, jako proč jsme to tak řešili apod. Odpovídat mohli všichni takže, stačilo, že každý sem tam něco málo plácl, co si z příkladu zapamatoval a dali jsme to řešení v pohodě dohromady. Většinou jsme získali většinu bodů, takže boj o zápočet to nebyl.

Na zkoušku si již přesně nepamatuji. Vím, že jsem většinu příkladů tušil jak spočítat. Jeden jsem vynechal úplně a jeden těžší jsem si těžce vzpomínal a počítal jsem ho snad 3x a na konci mi došlo, že odevzdávaná verze určitě dobře není, ale nebyl čas to přepisovat, tak jsem to tam nechal a doufal v body třeba za postup. Později jsem samozřejmě zjistil, že můj úplně první postup i výsledek u toho příkladu byl správný. Mě se ty výsledný čísla ale zdáli moc hnusný tak jsem ho škrtl a přepočítal. 😀

Při opravování, ale přišla velká chvíle pana garanta Fuchse. Většina studentů rozhodně nebyla spokojená se svým hodnocením a při reklamacích se ukázalo, že i malá chyba mohla znamenat srážku třeba 5 bodů. I já očekával, ze své v celku povedené zkoušky, asi o 10 bodů více ale předmět jsem měl, tak se mi nechtělo jít se hádat. Obzvláště, když už tam šla dost velká skupinka studentů, kteří byli na hranici udělání předmětu a já bych se šel hádat o Cčko…

Předmět mi celkově nepřišel nijak obzvlášť těžkej, asi také proto, že jsem nikdy s matematikou problém neměl a tohle byla první „početní“ matika na vysoké. IDA v prvním semestru nepočítám, tam to byly spíše definice než počítání.

Body: cvičení: 34 / 50
zkouška: 33 / 60
———————–
celkem: 67 D

INC – Návrh číslicových systémů

Spíše teoretický HW předmět, který by podle mne byl mnohem zajímavější, kdyby byl sloučen s předmětem IPR.

Probírá se zde různá HW realizace hradel, multiplexorů apod. jak se z těchto komponent postaví něco komplexnějšího a reálně využitelnějšího se zde nedozvíte. (jelikož tento článek píši až po dokončení i třetího semestru, tak se můžu „opravit“. Další HW předmět INP se řeší právě tento problém, takže až o rok později vám dojde ta návaznost. Stejně si ale myslím, že celková HW koncepce probíraná od základů elektra (ITO, IPR), realizace ANDů, ORů apod (INC) a poté použití těchto komponent na stavbu procesoru, pamětí atd. (INP) je příliš zbytečně roztahaná do 4 předmětů a pomohlo by jí, kdyby se například alespoň v tomto semestru ty dva předměty spojili).

Ze začátku byla látka více logicky založená. Probírali se zde  Karnaghovi mapy a podobné minimalizace, takže pro mě „ideální“ látka, která se nemusela moc učit a stačilo ji logicky pochopit, jak funguje. Úplné základy tvorby hradel, KO atd. taky nebyly těžké takže půlsemestrálka se mi dost povedla a byl jsem v předmětu úplně v pohodě (před zkouškou jsem měl 40 z 45 bodů). Zde mi tedy nejvíce vadilo povinné minimum ze zkoušky. Místo 10 bodů na udělání předmětu jsem najednou potřeboval celých 25!

Možná jsem byl ukolébán dosavadními dobrými výsledky v předmětu, nebo už fakt nevím, jak se mi povedlo získat pouhých 13 bodů na zkoušce. Můj první FAIL na vysoké. Docela mě to proplesklo a uvědomil jsem si, že jsem se na zkoušku fakt asi moc neučil a na druhý termín jsem to musel razantně změnit. Učil jsem se klasicky asi dva dny. Naštěstí druhý termín měl rámcově podobné příklady jako řádný a já byl již celkem slušně připraven a nakonec jsem si odnesl 51 bodů z 55 a mohl se p prvním opravném termínu radovat ze svého prvního A na škole.

Musím si zde rýpnout do studentů, kteří neudělají nějaký předmět (byt je stále možné, že tak nakonec dopadnu i já). Na druhý termín jsem již měl nějaké znalosti z přípravy na řádný a pouze jsem k nim něco přidával, takže učení bylo mnohem pohodlnější. Nedokáži si představit, že někdo může jít v jednom předmětu až na 6. Pokus a stejně ho neudělat. Myslím, že kdybych měl u jednoho předmětu tolik failů, tak nejpozději na poslední termín jdu naučen tak, že bych danou oporu uměl zpaměti zepředu i zezadu a pro jistotu snad i v nějakém dalším jazyce.

Body: projekt: 20 / 20
půlsemestrálka: 20 / 25
zkouška: 13 / 55 (FAIL-minimum 25)
opravný termín: 51 / 55
———————————-
Celkem: 91 A :)

IPR – Prvky počítačů

Pokračování předmětu ITO z prvního semestru. Opět garant pan Kunovský. Opět pro mě příliš nezáživné elektro.

Body na cvičeních zadarmo, ale půlsemestrálku jsem docela podcenil a ztratil tak 10 bodů. Což nakonec vůbec nevadilo, neboť na zkoušce bylo opět zavedeno minimum (27b) takže bych si pomohl jenom ve výsledné známce a zkoušku bych si nijak neulehčil.

O zkoušce z elektra opravdu nevím co napsat. Stejně jako v ITO se mi překvapivě dařilo a i díky pomoci souseda přede mnou jsem si odnesl dokonce 35 bodů. Opět jsme byly upozorňováni, že zadání bude jiné než dříve, stejně jako v ITO. Moc studentů tomu ale pozornost nevěnovalo a učili se jenom starší zadání a tak byla úspěšnost prvního termínu pouze asi 30%. Byl jsem velmi šťasten, že jsem byl mezi nimi. Elektro opravdu není můj šálek kávy a opakovat ho by se mi nechtělo. Nakonec z toho bylo 69 bodů, ale jelikož výsledky přišly až v době, kdy jsem měl za sebou všechny zkoušky a již si užíval volna doma tak se mi do Brna kvůli jednomu bodu nechtělo jezdit, tak jsem to zkusil přes mail. Garant naštěstí ukázal svoji dobrou tvář a po vysvětlení, že již mám všechno hotovo a do Brna nepojedu, mi bod na lepší známku přidal. Děkuji

Body: cvičení: 30 / 30
půlsemestrálka: 5 / 15
zkouška: 35 / 55
————————–
celkem: 70 C

IOS – Operační systémy

Asi vrchol prvního ročníku. Nejzajímavější, nejužitečnější, ale také nejtěžší a s největší úmrtností studentů. Hlavním problémem jsou zde dva projekty. Většina lidí co je udělala a získala zápočet, pak udělal i zkoušku. Vysokou úmrtnost předmětu dělají hlavně ti studenti (u nás cca 150), kteří asi u prvního projektu usoudí, že na to nemají a tak ani nezačnou a nic neodevzdají. Takhle se připravit o jednu možnost jak absolvovat předmět (když ho stejně budou muset udělat za rok a bude se jim do toho chtít úplně stejně) mi přijde zbytečné a hloupé. Ale co, alespoň nás vystudovaných bude míň a budeme o něco málo „vzácnější“ na trhu práce. 😀

Někdy v blízké době zveřejním podrobnější článek k těmto projektům, pravděpodobně včetně mých zdrojových kódů. Tady stačí napsat, že jsem je absolvoval v pohodě. První za plný počet bodů a u druhého jsem ztratil pouze jeden bod, takže na zkoušku jsem šel s výbornou  „vstupní pozici“.

Na zkoušku jsem se učil zatím asi nejvíc. Odhadem 4 dny prohlížení záznamů (myšlenka „dokud budou studenti chodit na přednášky, tak budou záznamy“, by podle mnohých mohla být inspirací i pro ostatní přednášející), čtení slajdů a dalších materiálů. Bylo toho dost a zkouška nebyla lehká. Vzhledem k tomu, že jsem se ale připravil celkem dobře a docent Vojnar předem upozorňoval na těžké věci, které se tam můžou vyskytnout a opravdu tam byly, tak se to dalo zvládnout. Je pravda, že to většinou byly ty nejtěžší pasáže z tohoto předmětu, ale co jiného by na té zkoušce asi tak mělo být? J Na zkoušku jsem šel s pocitem, že většinu toho umím hodně slušně. Při psaní se ukázalo sem tam nějaké malé okno a na jednu zkratku v zadání jsem si prostě vůbec nevzpomněl. Jelikož jsem měl chvilku času, tak jsem to zkusil a popsal tam jednu metodu, nebo co to bylo, u které jsem si naopak nemohl vzpomenout na její zkratku. Bohužel jsem se netrefil, takže za 0 bodů…

Celkově jsem z té zkoušky odcházel tak, že jsem se o výsledek nebál, ale věděl sem, že jsem toho věděl víc, než jsem tam předvedl. Nakonec tam těch „malých“ oken bylo mnohem víc, jak jsem zjistil, při pročítání odpovědí v naší třídní skupině. Uvědomil jsem si, že jsem úplně zmatkoval a pokazil sem i otázky typu „co všechno se musí vykonat při otevření souboru?“ kde jsem uvedl jenom asi polovinu kroků a zbytek mi prostě nedocvakl… 40b ze 70 bylo dost pod mé původní očekávání, ale minimum 32 bylo splněno, takže jsem mohl slavit.

Bylo z toho celkem 69 bodů. Docent Vojnar předem upozorňoval, že v případě chybějícího bodu nebo dvou může ústně dozkoušet a body případně přidat. Jelikož jsem byl ale již doma a nechtělo se mi trávit další dva dny opakováním si celého učiva, abych si ten bod obhájil, a také jsem si uvědomil, že známka tady o ničem nerozhoduje (na stipendium už to nebylo s ostatními výsledky ani náhodou) tak jsem to vzdal a na dozkoušení ani nešel.

Body: projekt 1: 15 / 15
projekt 2: 14 / 15
zkouška: 40 / 70
———————–
celkem: 69 D

Celkově to byl asi lehčí semestr proti tomu zimnímu, ale pro mě velmi nudný. Elektro, HW, fyzika prostě nejsou moje oblíbené předměty a tak jsem jimi potřeboval jenom prolézt. Jediný předmět, který byl opravdu zajímavý a v našem oboru velmi užitečný, byl IOS. S výborným obsahem, dobrým přednášejícím a také slušně zpracovanými materiály pokud si dobře pamatuji. Výhodou také byly pouhé dva projekty (protokoly do fyziky nepočítám, ty se na konci semestru daly stihnout za půl hodiny), takže měl člověk více volnosti a víc volného času.


Mohlo by vás také zaujmout:

  • Reidy

    super clanek :) … dik, aspon vim co me v unoru ceka :)